V neděli 26. 5. se od 13:30 před bílovickou Sokolovnou začal pomalu shromažďovat nedočkavý dav žáků 6. - 9. tříd, který s očekáváním vyhlížel příjezd autobusu. I přesto, že autobus přijel s více než hodinovým zpožděním, byl přivítán s velikým nadšením. Před Sokolovnou se totiž objevil žlutý autobus, což znamenalo přítomnost wifi a obrazovek s filmy, hudbou a další zábavou na palubě. Po posledních pokynech od rodičů, sourozenců, kamarádů se šedesátičlenná výprava v čele se čtyřmi paní učitelkami, slečnou průvodkyní a dvěma řidiči vypravila na dlouhou cestu do anglického Bournemouth.

 Cesta autobusem i trajektem proběhla bez větších komplikací a v pondělí nás už přivítalo malé anglické městečko. Jako první jsme navštívili zdejší oceanárium a prošli se po pláži. Následný krátký rozchod většina využila k prvním nákupům. Pomalu se blížila 18. hodina, kdy jsme měli poznat své rodiny. Každý s napětím vyhlížel, jestli ta paní nebo ten pán je zrovna jeho dočasný anglický „rodič“. Zbytek večera se už nesl v duchu seznamování a hlavně nabírání sil na první školní den.

V úterý ráno jsme se všichni sešli u jazykové školy. Pro některé najít cestu ke škole bylo velice snadné, jiní s tím malinko bojovali. Ale v 9:00 všichni úspěšně nalezli své nové třídy. Po škole je potřeba si odpočinout a zažít trochu zábavy. Vyrazili jsme tedy na krásnou zříceninu Corfe castle a následně se prošli k nádherným útesům. Počasí nám přálo, a tak jsme si mohli nerušeně užívat okouzlujícího výhledu. Večer nás čekal návrat do hostitelských rodin.

Ve středu jsme zažili pravé anglické počasí. Slunce střídající se s deštěm nám ale nemohlo zkazit náladu a po dopolední výuce jsme jeli navštívit přístavní město Portsmouth, kde jsme měli zamluvenou prohlídku lodi, na níž zemřel kapitán Nelson. Ti nejodvážnější potom vyjeli výtahem na Spinnaker Tower a užívali si výhledu na celé město. Mokří, unavení, ale spokojení a plní zážitků jsme se naším žlutým autobusem opět odebrali ke svým rodinám.

A jak to rychle začalo, tak to také rychle končilo. Čtvrtek byl posledním dnem školy, kdy každý z žáků dostal certifikát potvrzující jeho jazykovou úroveň. Po rozloučení se všemi učiteli jsme se vydali podívat, jak je to s těmi záhadnými a slavnými kameny. Stonehenge, bohužel už teď obehnané lanem, se tyčilo uprostřed krásných zelených polí, na kterých poskakovali bio sekačky na trávu (ovce). Po prohlídce nás čekala zastávka v městečku Salisbury, které se pyšní nádhernou katedrálou s nejvyšší věží v celé Anglii. Pro mnohé byla ale mnohem zásadnější informace, že se tam také nachází Poundland, obchod s nejrůznějším druhem zboží za nízké ceny. Po návštěvě obou těchto „památek“, jsme se naposledy vydali ke svým hostitelským rodinám.

V pátek ráno nás v brzkých ranních hodinách čekal náš žlutý autobus, kterým jsme se měli pomalu vydat na cestu do své vlasti. Čekala nás ale ještě jedná příjemná zastávka a to univerzitní město Oxford. Zde si téměř každý přišel na své. Pro milovníky historie to byla návštěva archeologického muzea, pro milovníky přírody přírodovědné muzeum, pro fanoušky Harryho Pottera návštěva oxfordské koleje, kde se natáčely některé scény z tohoto slavného filmu a pro milovníky nákupů rozchod v obchodním domě. Krásný den v Oxfordu utekl až moc rychle, ale nedalo se nic dělat a museli jsme se vydat na zpáteční cestu. Cesta domů ubíhala a všichni měli dost času vzpomínat, kolik krásných míst jsme za ten týden navštívili, kolik nových lidí jsme poznali a hlavně kolik zážitků si vezeme domů. V sobotu navečer se před námi opět vynořila bílovická Sokolovna, kde už postávali nedočkaví a natěšení rodiče, aby přivítali své unavené, ale spokojeně vypadající ratolesti.

Myslím, že nebude troufalé, když zhodnotím letošní ročník zájezdu do Anglie jako jeden z nejpovedenějších.  Velkou zásluhu na tom mají všichni účastníci zájezdu a za to jim patří velké dík.

Za všechny zúčastněné pedagogy

Silvie Josefíková