Studánky v okolí Bílovic

Studánky polesí Vranov

 

  • Studánka J. Doležala

Nachází se v horní části palouku U Buku. Dostanete se k ní z Bílovic po žluté turistické značce údolím potoka Melatín, nebo po zelené z Polanky, U Luže sejdete modrou turistickou značkou dolů ke žluté značce, nebo půjdete až na konec zelené značky a pak zahnete vlevo a popojdete asi 300 m po svažité cestě k palouku U Buku.

Studánka pochází z roku 1933. Tato studánka má průtok 1-5 litrů za minutu a teplota kolísá mezi 6 a 12°C. V litru vody je rozpuštěno 800mg látek, přičemž skoro čtvrtina jsou chloridy pocházející ze zimního posypu silnice. Po válce zde bývala skládka a v prameni byl v 90. letech několikrát naměřen vyšší obsah mědi. Ve vodě se poměrně dobře daří sinicím, a proto je vhodné vodu pít až po převaření, popřípadě ji nepít vůbec.

Jan Doležal , po kterém je studánka pojmenována, žil v letech 1847-1901. Založil a sám vydával první český lesnický časopis Háj. První číslo vyšlo začátkem roku 1872 v době, kdy byl ještě Jan Doležal, syn revírníka, adjunktem. V roce 1873 však opustil lesnickou službu a plně se věnoval vydávání Háje. V prvních ročnících byly v Háji nejen odborné lesnické i myslivecké články, ale i články zábavné. Později začal vydávat přílohu Háje nazvanou Myslivna, ve které se uplatnila myslivecká témata a zábava. Háj se zaměřil pouze na lesnickou odbornost. Doležal se však nevěnoval pouze lesnické a myslivecké tématice, vydával i populární přílohy pro veřejnost a čtení pro celou rodinu zejména o přírodě. 

 

  • Studánka J. Tomečka

Studánka se nachází v dolní části palouku U Buku a je to nová kamenná studánka vystavěná pracovníky ŠLP MZLU. Na této studánce byla umístěna mramorová deska s citátem spisovatele Jaromíra Tomečka:"Vlka živí nohy, orla křídla a člověka srdce." Voda ve studánce je srovnatelná s vodou ve studánce J. Doležala.

Jaromír Tomeček, který žil v letech 1906-1997, byl český spisovatel - psal povětšinou prózy s přírodní tématikou. Studoval práva, ale nedokončil je, poté byl notářem na Podkarpatské Rusi. V této době přispíval do  Lidových novin. V roce 1939  se vrátil do  Čech  a stal se úředníkem v Brně. V roce 1942 byl nasazen na nucené práce do  Německa.

Po  druhé světové válce, dostudoval práva, poté se stal zaměstnancem Zemského úřadu. Od roku  1954 působil jako redaktor v časopise Host do domu, v na tomto místě vydržel až do roku 1962, kdy se stal spisovatelem z povolání. V roce 1988 dostal titul   národní umělec.

Z jeho díla vyjmenujme například: Lovy beze zbraní, Les u řeky, Život zvířat…

 

  • Konšelova studánka

Dostanete se k ní po žluté turistické značce z Bílovic údolím potoka Melatín směrem k palouku U Buku.

Tato studánka není příliš vzdálena od Doležalovy a Tomečkovy studánky, takže je jim, co do chemického složení, velmi podobná. Voda není k pití vhodná. Vlhkou stěnu studánky oživují rozsivky, krásivky i zelené vláknité řasy, plstnaté porosty vytváří trubicovité řasy. V potůčku pod studánkou jsou na rozkládajících se listech hojní blešivci, ploštěnky a najdeme zde i praménku rakouskou - našeho nejmenšího měkkýše.

Najdeme na ní verše profesora pěstování lesů Josefa Konšela, jenž žil v letech 1875-1958. Konšel vystudoval bohosloveckou fakultu v Olomouci a byl zde vysvěcen na kněze. Na přání tamějšího arcibiskupa Kohna vstoupil na Lesnickou fakultu VŠZ ve Vídni. Lesům arcibiskupských dominií pak věnoval 21 let svého života. Trasoval a budoval nejen lesní chodníky, ale i soustavu odvozních cest a silnic. Později nastoupil na dráhu vysokoškolského učitele, byl děkanem Lesnické fakulty, rektorem a prorektorem VŠZ v Brně. Redigoval Naučný slovník lesnický – monumentální dílo české lesnické literatury.

 

  • Studánka J. D. Kašpara

Nachází se při cestě od palouku U Luže směrem dolů k trati – po modré turistické značce (cesta Praskavice)

Studánka byla vybudována v r. 1929 a je věnována vydání jedné z prvních českých lesnických učebnic - díla Jana Dominika Kašpara v r.1843. Na desce je uvedeno: JAN.D.KAŠPAR, 1843 - 1929. Napsal 1843: "Lesní ouředník neb polesný a revírník v lesním a honném hospodářství pak v skládání počtů podle zákona vycvičený“.

Koncem 80. let byla vydatnost pramene i 2 litry za minutu, ale v poslední době to není víc než 0,2l/min a často jen kape. Velmi nízký průtok může být příčinou mikrobiálního znečištění. Kolem výtoku ze studánky pozorujeme na kamenné stěně porosty řas a mechů. Intenzivní fotosyntéza těchto rostlin přispívá k vytváření uhličitanových inkrustací. Proces se nazývá litogeneze - zrod kamene.

 

  • Studánka A. Dyka

Můžeme ji najít kousek od palouku U Luže – půjdeme dále po zelené turistické značce a zahneme první odbočkou vpravo u zelené boudy, kde nás na ni upozorní značka.

Studánka byla vybudována v r. 1979 na počest prof. Dyka, který na tomto místě ulovil nejsilnějšího srnce, jehož trofej se stala základem bodového hodnocení loveckých trofejí. Profesor Dyk byl také básník a hudební skladatel. Na studánce je proto na levé desce notový záznam loveckého signálu Lovu zdar! Na pravé straně pak nápis: PROF.ING. ANTONÍN DYK, PROFESOR OCHRANY LESŮ A MYSLIVOSTI, 1871 - 1952.

Voda je obecně vzato velmi kvalitní, průtok činí 1-5 litrů za minutu.

  

 

 

Studánky polesí Bílovice

 

  • Studánka Leoše Janáčka

Najdeme ji, kdež půjdeme po zelené turistické značce směrem od hájovny Lišky Bystroušky. Nachází se po pravé straně cca 100 metrů od hájovny.

Studánka byla vybudována tehdejší Vysokou školou zemědělskou v Brně podle návrhu  Ing. Ivana Otruby a byla slavnostně předána veřejnosti 8. 10. 1978. Bronzové desky jsou dílem brněnského výtvarníka Josefa Kaduly. Studánka poskytuje dodnes celoročně kvalitní vodu.

Leoš Janáček, český hudební skladatel, žil v letech 1854 – 1928. U nás i v zahraničí je ceněn především pro nezvyklou melodiku. vycházející z  lidové hudby moravských  regionů. Je mimo jiné autorem opery Příhody Lišky Bystroušky, jejíž děj se odehrává v bílovických lesích, jako námět posloužila kniha Rudolfa Těsnohlídka – Příhody Lišky Bystroušky

 

  • Studánka S. Lolka

Studánku najdeme na zelené turistické značce ve směru z Bílovic k Resolově hájence, ale dá se k ní dostat i z Červené cesty. Studánka leží v Těsnohlídkově údolí asi 200 metrů pod Resslovou hájenkou.

Studánka byla vybudována na polesí Bílovice v údolí pod Resslovou hájovnou a to v r. 1966 Emanuelem Koupým. Na studánce je v betonu obraz, který Koupý vytvořil podle malířova portrétu. Stanislav Lolek s liškou v náručí. Na studánce je nápis: INSPIRÁTOR LIŠKY BYSTROUŠKY STANISLAV LOLEK, 1873 - 1936.

Stanislav Lolek (1873-1936) byl lesník, myslivec a malíř, č len České akademie věd a umění. Představitel české krajinářské školy, směřující vývojově od realismu k impresionismu. 
Oblíbenými tématy jeho tvorby byly motivy z lesního interiéru a ze života lesní zvěře (Liščí rodina, 1915, 1921; Koncert v lese, 1927; Cesta lesem, 1928). Lolek jako velký myslivec s oblibou maloval lesní zvěř. Jeho kresby inspirovaly spisovatele Rudolfa Těsnohlídka k napsání knihy Liška Bystrouška. To byl také důvod, proč v lesích, kde se děj knihy odehrává, byla postavena studánka jako památník Stanislava Lolka.

 

  • Studánka Prosba lesa u arboreta Řícmanice

Dostaneme se k ní z Bílovic po červené turistické značce, která nás dovede na lesní palouk s borovicemi a pak se vydáme směrem k arboretu po modré značce. Také se k ní dá dostat jinou cestou - od vlakové zastávky Babice nad Svitavou po modré turistické značce.

V místě se nachází zalesněný žlíbek podél arboreta, kde vyvěrá pramen vody, na kterém stojí studánka Prosba lesa. Byla vybudována v r. 1938 podle návrhu prof. Josefa Opletala. V roce 1996 byla renovována včetně nápisu, podle kterého má svoje jméno.

Na její čelní stěně se pak dají přečíst slova nadčasového poselství:  
 

Milý člověče!   
Jsem dárcem tepla v Tvém krbu za chladných nocí   
a dárcem přívětivého chládku v žáru letního slunce.   
Já jsem dal trámoví Tvému obydlí a desku Tvému stolu,   
ze mne je lože, ve kterém spáváš i kleč Tvého rádla.

Já jsem dodal topůrko do Tvé sekery a branku do Tvého plotu.   
Ze mne je dřevo Tvé kolébky i Tvojí rakve.  

 

  • Srnčí studánka

Je v prostoru mezi Řícmanicemi a Kanicemi. Od arboreta Řícmanice půjdete dále po modré turistické značce. Srnčí studánka se nachází pod Babickou plošinou vpravo u cesty z obce Kanice do Babic nad Svitavou. Je aktivní občasně, vždy zhruba s až dvoutýdenním zpožděním po velkých srážkách. Také bývá nazývána Žirůvecký vývěr.

Poblíž je udržovaný lesní palouk s několika lavečkami.